A bad beginning with a good ending// Špatný začátek s dobrým koncem

Ahoj kamarádi

Dnes se s vámi chci podělit o to , jak jsem nachodil přez 30 tisíc kroků.

Začlo to už brzy ráno.
Navlečený ve 4 vrstvách spodků, a vršků , v motorkářském oblečení nasedám na motorku že odjedu do práce, startuji a ono mi nesvítí světlo, hned zjišťuji že problém je jinde než v žárovce a nedokážu to vyřešit tak rychle abych v čas dojel do zaměstnání.
Svlékám helmu, bundu a utíkám dva kilometry na vlak, na sobě mám stále čtyři vrstvy spodků, a tři vrstvy vršku, thermo.
Na nohách pro chůzi nepohodlné moto boty.
Vlak stíhám tak tak.
Ve vlaku ze mě teče pot, a opravdu nevoním. Bylo mi trapně.
Do zaměstnání přicházím jen o půl hodiny později, nikdo si ani nevšiml. První pozitivní věc.
Dávám sprchu a stává se ze mě opět člověk.

Nenadám se a nadřízený mě posílá do spodní kasárny která je od kanceláře dva kilometry, samozřejmě musím pěšky.

V tento čas už mám tak 10 tisic kroků.
Po obědě následuje odchod ze zaměstnání, scháním odvoz, vlakem nechci jede až za hodinu.

Kolega jede na Brno, je ochoten mě zastavit v blízkosti dálnice kde sjíždí k domovu.

Od tam to můžu mít tak hodinku pěšky.( jsem si myslel)

Vystupuji, na nohách kanady, moto boty jsou v batohu spolu s thermo oblečením.
Cesta pomalu utíká, pole , louky , lesy.

Za Ostrovačicemi nacházím krásně takticky umístěné okopy, je zde výhled na širé okolí a dává mi to smysl, myslím že tu nejsou ani tak dlouho možná je tady kopali poslední vojáci vojnou povinní.

Cesta do Omic lemovala dálnici D1 která byla opět v kolapsu, chvíli jsem byl šťastný že jdu pěšky.

Nakonec to bylo do Omic devět kilometrů a skoro dvě hodiny chůze. Jsme tak na 25 tisících kroků.
Následně odcházím s pejskem na krátkou vycházku a jsem na prvních místech leaderbordu.
Spálil jsem přez 2200 kalorii a dopřál si vaječné vafle.
Opět jsem byl v lese, jako každý den a vnímal tu přírodu kolem sebe.
Trošku sedřenej ale myslím že to tak mělo být, motorka měla nesvítit a ja měl jít pěšky.

Třeba zasáhla vyšší moc. V tom špatném začátku dne teď vnímám vše hezké co jsem zažil a viděl.
Cítím se dobře a budu usínat s dobrým pocitem.

Mimo jiné mě actifit nominoval do hlasování, tak bych vás prosil o účast, a objektivní hlasování.
Díky vážím si vás
Patrik K.

https://inleo.io/threads/view/actifit/re-leothreads-34cunqszk

English

Hello friends

Today I want to share with you how I walked over 30 thousand steps.

It started early in the morning.
Dressed in 4 layers of bottoms and tops, in my biker clothes, I get on my motorcycle to go to work, start it and the light doesn't come on, I immediately find out that the problem is somewhere other than the light bulb and I can't solve it fast enough to get to work in time.
I take off my helmet and jacket and run two kilometers to the train, still wearing four layers of bottoms and three layers of top, thermal.
Uncomfortable moto shoes on the feet for walking. I'm just catching up with the train.
I sweat on the train and I really don't smell. I was embarrassed.
I come to work only half an hour late, no one even notices. First positive thing.
I take a shower and I become human again.

I don't dare and my superior sends me to the lower barracks, which is two kilometers from the office, of course I have to walk. At this time I already have about 10 thousand steps.
After lunch, I leave work, I'm looking for a ride, I don't want to take the train until an hour later.

A colleague is going to Brno, he is willing to stop me near the highway where he is going home.

From there I can walk for about an hour. (I thought)

I step out, Canada on my feet, moto boots are in my backpack along with thermal clothing.
The road slowly runs away, fields, meadows, forests. Behind Ostrovacice I find beautifully tactically placed trenches, there is a view of the wider surroundings and it makes sense to me, I think they haven't been here that long, maybe the last soldiers who were obliged to go to war dug them here.

The road to Omic skirted the D1 highway, which was again in a state of collapse, for a while I was happy to walk.

In the end, it was nine kilometers and almost two hours of walking to Omic. So we are at 25 thousand steps. Subsequently, I go for a short walk with the dog and I am in the first places of the leaderboard.
I burned over 2200 calories and indulged in egg waffles.
I was in the forest again, like every day, and felt the nature around me.
A little sad, but I think it should have been like that, the motorcycle should not have been lit and I should have walked.
Maybe a higher power intervened. In the bad start of the day, I now perceive everything nice that I experienced and saw.
I feel good and I will fall asleep feeling good.

Among other things, actifit nominated me for voting, so I would ask you to participate and vote objectively.
Thanks I appreciate you
Patrick K.

https://inleo.io/threads/view/actifit/re-leothreads-34cunqszk

This report was published via Actifit app (Android | iOS). Check out the original version here on actifit.io

Daily Activity, Moving Around Office, Photowalking, Walking, Weight Lifting